Domů

Poznámka vydavatele

Deska skupiny Brutus: Třikrát denně akt vyšla poprvé v roce 1991,
původně pouze na vinylu a na kazetě. Ale ani před těmi lety nebyly
písničky na ní obsažené žádnými novinkami - naprostá většina z nich
vznikala na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a byly prověřeny 
živým hraním na stovkách tanečních zábav a koncertů.

Já sám jsem Brutus poprvé slyšel živě asi v roce 1980 a už tehdy mě
dostal vlastním stylem /jinak se hrával hlavně hard rock/ ovlivněným
pubrockem Dr. Feelgood i punkem, ale s kořeny v šedesátých letech, a
také neslýchaným množstvím vlastních skladeb s až provokativními texty.
Tehdy mi bylo 14 a o výše zmíněných hudebních vlivech jsem neměl ani
ponětí, ale ta hudba se mi prostě líbila - byli sví a bylo to něco nového. 
Následovalo l0 let občasných návštěv tancovaček Brutusu /v období
zákazu v letech 82-89 Kyklopu/, kopírování nekvalitních pásků
a kazet nahraných při živých produkcích a přemýšlení o tom, jaké by to
bylo, kdyby i takováhle muzika mohla i tady normálně vycházet. Přišla
revoluce v roce 1989, těsně před ní návrat k původnímu názvu Brutus a
najednou bylo možné všechno. Když tedy v roce 1991 vydal Pavel Škarýd
na svém labelu Fast Forward Records tuto desku poprvé, bylo to po všech
těch letech obrovské zadostiučinění jak pro nás fanoušky, tak i pro kapelu 
samotnou. Po dvou deskách u malého vydavatele následoval přestup k
Reflexu, pak Monitoru/EMI, vyhazov, deska u Happy Music a nakonec si
reedici první desky vydává skupina zase na stejně malém labelu, jako bylo
vydání původní. Osud velmi podobný spoustě zahraničních skupin, které si
první nahrávky nadšeně vydaly samy nebo s pomocí přátel, pak se jich zmocnil
gramofonový průmysl, aby se jich po využití jejich řekněme módnosti zase
zbavil a nechal je jejich osudu. Mnoho skupin se v tomto momentu rozpadá
a pokračují jenom ti, kteří věří tomu, co dělají a záleží jim na jejich
fanoušcích, i když jich nejsou miliony. Brutus pokračuje v koncertování
neustále, a i když je na koncertech se vším tím pivem, sexem a dalšími
rock'n'rollovými zvyky asi nejlepší, pořád se také prodávají i jeho
hudební nosiče /jejichž prodej se v průběhu let stal právě mojí prací/.
A právě tady jsem zjistil potřebu znovu vydat první 2 alba - obě původní
vydání od Fast Forward records jsou již beznadějně vyprodána a noví
a stále mladší /aspoň pro mě/ fanoušci si je neustále žádají.

A když nové vydání, proč je trochu nevylepšit? Původní nahrávky byly
remasterovány a na CD je navíc interaktivní bonus pro multimediální počítače 
se všemi skladbami z alba /na MC verzi vyšly jako druhá, bonusová kazeta/,
videem, texty a dalšími dokumenty o historii i tvorbě kapely. V tomto směru
tedy Brutus drží krok s nejmodernějšími technologiemi, jinak je to ale stejná
skupina jako kdysi; hudební kritici totiž neustále vyčítají slavným skupinán,
které kdysi vyvinuly svůj vlastní styl, že hrají pořád to samé. Ale já mám
Ramones, Motörhead, ZZ Top, Status Quo, UK Subs, Business, Toy Dolls, 
Dr. Feelgood, AC/DC a podobné party rád právě proto, že vždy zůstali věrni 
svému stylu. A právě proto jsem taky rád, že se můžu podílet na vydání jedné z 
desek skupiny Brutus, jedné z mála skupin u nás, která si před více než 20 lety 
vymyslela svůj vlastní styl a zůstala mu věrna až dodnes.


Martin Rajchl