kronika Brutusu

home
Návrat na domovskou stránku skupiny BRUTUS
[Cestovní plán] [Přehled vydaných desek] [Texty] [Básničky a říkanky] [Fotogalerie] [Kronika] [Historie] [Návštěvní kniha] [Kontakty]

Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty
Kronika: 07-2001
Předchozí: 06-2001 05-2001 04-2001 03-2001 02-2001 01-2001 12-2000 11-2000 10-2000 07-08-09-2000 06-2000 05-2000 04-2000 03-2000
Následující: 08-2001

29. 7. 2001

V úterý jsme se Žluťákem shlédli skupinu Black Uhuru, reggae legendu z Jamajky v pražském klubu Roxy. Předkapela byla české Švihadlo, ale tu jsem propás. Skupinu Black Uhuru jsme viděli někdy v roce 1982 v televizi v živém přenosu z koncertu RockPalast v Německu. V interview po koncertě tam zpěvák vyfouknul proti kameře oblak kouře, obrazovka se zamlžila, což my, vnímaví diváci, jsme tehdy pochopili jako startovní signál. Opravdové reggae naživo bylo strhující. Hned po začátku jsem si říkal, že tak přesně hrát reggae přiznávku na piáno bych se měl taky naučit, vždyť je to tak jednoduché, ale jak koncert pokračoval, stále víc převažovalo přesvědčení, že tohle bych se nenaučil ani po vykouření tuny nejlepšího hašiše. Na bubny a basu hráli Sly Dunbar a Robbie Shakespeare, kteří jsou legendou sami o sobě.

V pátek jsme byli v Roztokách u Křivoklátu. Zpíval s námi Milan Štelcl. První polibek byl ještě tklivější, než je na albu Třikrát denně akt. Dostavilo se hodně lidí z blízkého i vzdálenějšího okolí. Hostující skupina Hayden z Lipska zahrála svůj plnozvučný melodický bigbít. Napadlo mě, že by si analogická skupina v Čechách mohla dát název Škroupa, autor hudby k německé hymně je Josef Haydn. Darovali nám svoje třetí CD album Das süse Leben potištěné voštinami divokého medu. Bohužel, slova jsou vysázena nějakým moderním ozdobným písmem (Comic?) do šedého obrázku, tak se mi je nepodařilo přečíst. Poslouchám to už šestý den dokolečka. Trochu jako kdysi Electric Light Orchestra a moc pěkné, vydali si to sami před pár měsíci, kdyby něco podobného nahrála nějaká česká kapela u Monitoru, bylo by to určitě No1 na hitparádě. Druhá tvář skupiny Hayden se jmenuje Back Door, je to Doors revival, ale opravdu revival, i když nejstarší členové z kapely v době Doors chodili ještě do Kindergarten v Východním Německu, a nejmladší ještě ani nebyli na světě. Teď mě napadlo, jestli bych neměl dát kurzívu taky na slovo Východní. Ohňostroj od firmy Soptík k oslavě půlky prázdnin vypadal silnější a oslnivější než posledně. Ohněstrůjce byl nespokojený, že mu dvě rakety nevyšly. Loni nevyšla raketa japonské firmě Nissan, pokazilo se ovládání a drahý rentgenový spektroskop se dostal na dráhu, kde nic nezměří. Ještě ten týden prodal Nissan celou raketovou pobočku, činnou od roku 1953, konkurenční japonské firmě, která kromě raket staví atomové reaktory.

V sobotu jsme byli, opět společně se skupinou Hayden, v Plasích. Plánovaný konec byl ve 23 hodin, ale několikrát se rozbily bubny, kvůli prostojům se akce protáhla do půlnoci, která je v tomto místě nejzažší hranicí. Dvě písničky zabubnoval Libor Laun, zakládající člen skupiny Brutus, vlastně tehdy ještě Mandragora. Skupina Hayden, stejně jako noc předtím v Roztokách, roztančila celý parket. Večer ukončil Hendrik Taube zatroubením písně Wunderland bei Nacht. Děkujeme pánům pořadatelům a paním pořadatelkám, že nám všem to v Plasích umožnili a přejeme jejich týmu mnoho sportovních úspěchů. Mirek Blažek tam nafotil a do webového alba Brutus Plasy přidal 29 obrázků. Skoro tisíc různých jiných obrázků tohoto autora je v dalších albech na tomtéž místě.

Přišlo velmi mnoho lístečků se vzkazy, které jsem měl přečíst do mikrofonu, nestíhal jsem je, úplně napravit to nejde, není to už bezprostředně ze scény, ale je to veřejnější:

Pro 2 vykopávky z Kočína k narozeninám. Pozdrav pro Renatu od Václava, seznámili se v roce 1997 v Plasích 27.7., dnes začínají 6. rok, tj. 1827 den!! Moc tě prosím!!! Zahraj pro Jitku od Luďka. Jestli sis nedělala jenom srandu, tak víš, kde mě najdeš. Pro Dášu a Dana, k sedmému výročí seznámení a k jednomu roku manželství. Chtěla bych si s vámi zazpívat. Pro Tomise a Mařka od Wendy. Tři supr kluci z Kryr čekaj na supr baby. P.S. Dneska přenocujem. OU JÉ. Barunce Štronerové k narozeninám od všech Kuldů. Lenka Lůžková ať se dostaví k hlavnímu vchodu, kde byl domluven sraz. Pavel. Miluju Michala, Lenka. Jsi skvělý, saxofonisto, zahraj ještě. Miluju tě, Veronika. Ich liebe dich Annet! Hospody vor Oschatz. Věrce Kožíškové vše nejlepší k narozeninám "28" přejí všichni, co ji mají rádi. K narozeninám Táně Malý z Chodové Plané přeje rodina Smejkalova. Půlnoční pro Sabču a Olinku od Míry a Dušana. Pro všechny superky, co to maj za 60, něco pořádně kentusáckýho. Hrajem pro Osek stadion, Club Osek Racing: Čerstvá krev! Pro dvě němý holky nějakou písničku. Našly se hodinkyyyyy! Něco od Plus Naši!!! Půjdeme spolu do nebe pro Tomáše z Bohušovic od Pavlíny. Už se mračí obočí, zužují se obzory, než se Mejla vymočí, my zmizíme za hory. Mejlovi všechno nej. My. Ahoj Michale, hezkou dovolenou a zase někdy zpívej. Jinak je to nějak na nic. P.S. Pozdravuje Tě taky Mojmír z Bulovky. Jako kradyčně, zahraj prosím k svátku tajemníku ZD Černovice. Pro Petru Černou k 20. narozeninám od Honzy Sex Pistols. Činžákový Blues pro Dany!! Prosím slečna Tereza Němečková ať dorazí k Bohemce. Papa Lucy a Jana. Chci pro svého miláčka Čerčany, Říčany a pro Olinu a Džána a jejich svatbu, kde jsme si celý večer pouštěli skupinu Brutus! Máca. Zdravíme školu v Pernarci a učitelský sbor. Od Evži z aťasu Skrepla pro strejdu Jirku k narozeninám - obdivuju ho! Pro Leničku od Jižíka, dík za to, že jsi!!! Pro Lucinku k 20. narozeninám posílá Bobešek. Pro Jižíka od Leničky. Dík za včerejšek i dnešek, a i zejtřek. Pa pa. Dokonalé vychutnání posledního týdne svobody pro Gabču ze Třemošné. Přejí pracovnice z rehabilitace v Horní Bříze - bývalé, současné, i t. č. na mateřské dovolené. Pro Papouška k 20. narozeninám posílá m. K. i. Tomášek. Moc zdravíme Martina a Míru a ptáme se, proč nepřišli k nám! Jitka a Petra z Tachova. Prosím o zahrání písně První polibek pro moji mamču Petru. Louba. Krásnou zamilovanou písničku pro Kačenku. Dneska je to tejden, co už není volná. Milující manžel.

Dostali jsme E-mail:
Subject:  Plasy
Date:  Sun, 29 Jul 2001 11:11:26 +0200
From:  "Sirjack" <sirjack(zavináč)seznam.cz>

nazdar
z bolehlavu pisi slova heh
Plasy tradičně vše OK jak má být celkem se to protáhlo, ale 
jsme rádi. Bylo to fakt super. Hostující kapela neměla chybu 
poklonu určitě sklidili.. stejně jako Vy.
Taky ti hodně děkujem za Tunel je tu a Lásko lásko, už sme to 
neslyšeli!! ani nepamatujem.
Ještě jednou dík a sejdem se tam znovu za měsíc na poslední 
Plasy!!

           s pozdravem bigbíťák Honza

p.s. Budou nějaké foto?
Foto jsou, jestli někdo pošle další, tak budou další.

22.7.2001

V pátek odpoledne i večer hodně pršelo a tak jsme nehráli. V dešti jsme přijeli do Převýšova, vybalili a postavili aparát a čekali, jestli déšť aspoň trochu poleví, a jestli přijde nějaké publikum. Asi dvacet lidí dorazilo kolem půl desáté, to už jsme začali aparát zase uklízet. Velmi se omlouváme všem, kteří tam přišli, na takový déšť nejsme vybaveni. Zbytek večera jsme strávili v Chlumci v hospodě společně s Jiřýčkem a Štěpánem ze skupiny N.V.Ú., kterým taky vystoupení překazil liják. Velmi jsme se pobavili, Žlutej vykřikoval, že je alkoholik východního typu, že pije do němoty. Stav němotě blízký si tam vesměs lacinými nápoji přivodili skoro všichni zúčastnění. Michal nechal kolovat nějaké kornoutovitě ubalené cigarety a pak odjel do Cařihradu s Hromadným zájezdem mániček, který organizuje cestovatel a dobrodruh Kilián. Michal Cerman bude až od 10. srpna, tedy pokud se z Turecka vrátí v pořádku.

Hledáme dalšího zpěváka.


V sobotu jsme byli na Mácháči. Chyběl i Zbyněk Šlajchrt, kterého sklátila angína s prudkou horečkou. Na to, že plakáty visely jen v blízkém okolí, přišlo přece jen dost lidí. Zábavička na pláži velkého rybníka se docela vydařila. Víno Bikavér s maďarskou trikolórou na hrdle láhve těsně po přestávce nečekaně došlo, Malý Prcínek se někam vypravil a přinesl láhev roudnického, která by mohla být omotaná celá přímo českou vlajkou. Škoda, že láhve s tak dobrým vínem jsou vždycky tak malé! Příští měsíc jsme na Mácháči znovu.

Příští pátek v Roztokách a v sobotu v Plasích bude s námi německá skupina Hayden. Časové rozvržení je 80 minut Brutus, 40 minut Hayden, zbytek do 4 hodin opět Brutus. Je pozván Milan Štelcl, který se skupinou zpíval do r. 1984, tak píseň První polibek bude jako z desky. Předpokládám, že je pozvána též ohněstrůjná firma Soptík, ale nevím, jestli na oba večery.

Máme novou várku plakátů, čtverce 70x70 cm a obdélníky 30x70 cm. Ofsetem je vytiskla pražská tiskárna Flóra.

Máme návštěvní knihu, dá se do ní zapisovat text s html tagy <B>tučně</B> a <I>kurzívou</I>. První návštěvník, Vladimír Jerman, si na Mácháči vyzvednul slíbené triko. Blahopřejeme.

15.7.2001

V pátek jsme byli v Kačici. Skvěle uspořádaná akce na fotbalovém hřišti. Richard Novák, který loni nečekaně vykouzlil náhradní napájecí trafo pro piáno, přinesl remasterovanou nahrávku z Brna z 10.5.2000. Domluvili jsme nějaké nahrávání přímo do počítače ještě letos v létě.

V sobotu jsme byli na druhé straně Středočeského kraje, v Radimi. Jel jsem z Kralup přes Prahu vlakem do Peček, odtud do Radimi je to slabá půlhodinka pěšky. I když jsem trochu v Pečkách hledal průchod na druhou stranu dráhy, čas vypadal nadějně, určitě to stihnu ještě před devátou, kdy se mělo začít. Silnice sálala naakumulovaným teplem, byl vlahý letní večer provoněný zrající pšenicí, z dálky doléhal zmnožený ozvěnou štěkot psů (a fen, abychom předešli protestům fenistek). V půlce té cesty mě napadlo, že se možná k ránu ochladí, ale to mě nemůže překvapit, mám přece - no nemám, kožené sako s klíčema a s občankou jsem nechal ve vlaku, který podle hlášení na Masaryčce odjel do Pardubic. Nu nic, před zábavou zavolám do Pardubic na nádraží, jestli ho tam náhodou nemají... U vchodu do areálu, asfaltový parket mají v Radimi v lesoparku společně s fotbalovým hřištěm, paní pořadatelka oznamuje, že z kapely přijela jen část, autobus že odpoledne naboural v Praze. Polila mne hrůza a zmocnil se mě děs při představě, že by se mohly rozbít láhve s vínem. Na místě bylo dost publika a Žlutej, Malý Prcínek a Michal s mobilními telefony: u autobusu v Praze při popojíždění v koloně selhaly brzdy, postrčil osobák, který byl před ním, na osobák, který byl ještě víc před ním. Zavolali policii, ti zavolali experta na silniční vozidla, ten konstatoval technickou závadu z vyšší moci a nařídil odstavení nebo opravu. Policie byla velmi korektní, možná, že nás do té Evropy nakonec přece jen vezmou. Zavolali tahač, autobus na tyči odtáhli do opravny, brzdy spravili a po desáté autobus mohl vyrazit do Radimi. Když jsem klukům řekl, že v saku byla občanka, hned se ptali, jestli tam taky nebyla krabička od filmu, to že se k sobě výborně hodí. Mezi váháním pořadatele, jestli má vracet polovinu - padesát korun ze vstupného, když začneme až po jedenácté a smí se hrát jen do dvou, a demoralizujícími nápady Michala, že nejlepší by to bylo zabalit a jet domů, jsem natočil asi dvacet hovorů na číslo 1180 Telekomu a různá nádraží kvůli saku. Stručně, vlak nejel do Pardubic, jak hlásili na Masaryčce, ale do Kolína, sako našli a dali na městskou policii, kde jsme si ho ráno vyzvedli. Autobus přijel kolem jedenácté, s vínem se rozbila jen jedna láhev, zato vytekla na policajta, urychleně jsme postavili a z připraveného čtyřhodinového programu odehráli dvě hodiny a čtyřicet minut. Ještě jsme se stihli docela pobavit, někteří totálně. Nevím, jak dlouho hraje dnes Olympic nebo Katapult, vstupné bývá určitě víc než obvyklá stovka na nás. Budeme muset pořadatelům doporučit podstatné zvýšení vstupného, to publikum uvítá, protože dneska každý žádá kvalitu, a co je kvalita, se pozná právě podle výše vstupného. Stovka nejsou žádné peníze, tolik stojí lístek do biáku nebo dvě krabičky cigaret nebo dva panáky whisky. Musíme být náležitě mastní, aby na nás lidi nepřestali chodit.

Do Prahy k Masaryčce jsme s autobusem přijeli po páté ranní, dvě minuty po odjezdu vlaku do Kralup, další jel až za půldruhé hodiny, a to z holešovického nádraží, kvůli opravám na Negrelliho viaduktu. Šel jsem tam pěšky. V takto časnou ranní hodinu v neděli bývají ulice v hlavním městě liduprázdné, tentokráte, asi to bylo tou právě uplynulou kouzelnou letní nocí, jsem potkal spoustu potácejících se šťastně obveselených jednotlivců, dvojic i skupin. Z billboardu zářilo v ranním sluncem rozjasněných barvách:
KUPUJTE NÁŠ OLEJ NEJLEPŠÍ V ITÁLII!
Jó VITÁLIE, ta žije! Není ono to tady? V Kralupech na nádraží jsem si vyzvedl z úschovny kolo, na něm přijel domů a píšu právě toto.

Do návštěvní knihy jsem napsal v odpovědi na dotaz, kde se dá koupit CD s videoklipem Alko alkohol, že u Žlutýho ve stánku, a že stojí stovku. Uvádím to na pravou míru, stojí o krabičku cigaret míň, jen padesátku.

Podstatou změny v cestovním plánu je, že skupina Baby Snufkin kvůli zdržení při natáčení CD nebude hostovat 4.8. v Příčovech, ale o týden později, v sobotu 11.8. v Pocinovicích, kde se zastaví na cestě z Berlína do Monte Carla.

9.7.2001

Ve středu jsme byli v Bítovanech. Pod střechou krytého parketu je mlatová hlína v několika místech, kde střechou kape, porostlá trsy zelené trávy. Na podiu je zvuk hrozný, hrajou tam naštěstí většinou metalové skupiny, kterým to snad nevadí. Část technické sekce byla na konci do autobusu naložena ve stavu nákladu.

Ve čtvrtek na Cyrila a Metoděje jsme byli v Lesné. Typická letní zábava, se všemi nezbytnými atributy a podpůrnými prostředky. Zvuk křišťál, i když napětí v síti bylo trochu míň než 220 Voltů. Mnoho krásných dívek se tam nepochybně zamilovalo do Michala a Tomáše. Někdo nám promáčknul boční kufr u autobusu, škoda na osobáku musí být značná, ale stopy po odřené barvě naznačují, že se jednalo o auto cenové kategorie, které když si někdo kupuje, tak na ně určitě nemusí šetřit. Nakládání aparatury se protáhlo do svítání, všichni byli díky podpůrným prostředkům z obveselujícího nálevního okénka velmi zesláblí.

V pátek jsme byli ve Zdemyslicích. Na fotbalovém hřišti postavili podium ze dvou kamionových návěsů na nábytek, před něj položili parket z dřevěných panelů. Zábavička byla vynikající, spojená s oslavou Žlutýho narozenin a požitím mnoha škodlivých nápojů. Po konci jsme si přes celý aparát pustili CD skupiny Business. Poslabení bylo tak veliké, že Žlutej s malým Prcínkem vytuhli v autobusu před hotelem, nikdo si toho nevšimnul, a v deset ráno málem dostali úžeh, když autobus rozpálilo slunce.

V sobotu jsme byli v Neznašovech. Hodinu po začátku dorazila na Šumavu bouře, která v Bavorsku zabila několik lidí. Kroupy velké jako třešně bubnovaly na plechovou střechu krytého parketu. Příroda předvedla svou odvrácenou tvář, vypadl proud na celém okrese, nicméně po hodině nejistoty, jak večer dopadne, ČEZ závadu odstranil. Program jsme navázali v místě přerušení, což byla písnička And then she kissed me, a dokončili podle připraveného set listu, nicméně bez normální přestávky a nejdůležitějších věcí, které o přestávce nastávají. Ti z místních obyvatel, kvůli kterým byl začátek zábavy posunut z tradičních šesti na pět hodin, tak kromě krupobití na zahrádce měli bigbít zas do deseti a hlukem pokažený zážitek z večerního sledování televize.

2.7.2001

Ve středu jsem se byl podívat v sále Lucerny na jedničku blues Johna Mayalla a Bluesbreakers. Zvuk byl mizerný, na sále i u podia bylo slyšet jen hučení, ve kterém nebylo možno se orientovat, mistr musel zvukaře požádat, aby ubral hloubky a basovou kytaru pouštěl ve výškách. Přesto to bylo obdivuhodnější než všecky studiové desky, které systematicky pouští Polskie Radio III, a dokázalo to zaujmout, a kdyby to celé bylo v nějaké normální prostoře, třeba v sousedním Lucerna Baru, tak by to i nadchlo. Ale do sálu se vejde 4x víc lidí a nejen bluesem je živ pořadatel.

V pátek jsme hráli v přeštickém Spolkovém domě. Pořadatel čekal déšť a tak ani nepřipravoval původně plánované hřiště za domem. Zábava byla jen průměrně navštívená, ale u publika nezáleží na kvantitě, nýbrž na kvalitě. Myslím, že kapela nešidila a bigbít se neprodával zředěný. V hotelu na místě jsme i přenocovali, dá-li se tak nazvat dvouapůlhodinová mdloba, kterou jsem si přivodil několikerou návštěvou barového pultu a dvěma lahvemi červeného. Posnídali jsme výbornou přeštickou cibulačku a odjeli do Kralovic, od Plzně asi tak stejně blízko jako Přeštice, ale na druhou stranu, na severovýchod.

Tradiční Svátek piva v Kralovicích byl už v plném proudu, když jsme tam před polednem dorazili. Zrovna hrála výborná country kapela dva sety převzatých klasických česky otextovaných fláků typu Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap. Na náměstí sedělo skoro celé městečko, pan starosta si připíjel s občany, nálada stoupala k slunečnému nebi. Když jsme vylezli na podium na valníku, měl už jsem tři točené dvanáctky Budvary, trochu jsem měl trému, jak tohleto dopadne, protože koncert pro celé spektrum obce od malých dětí až po nedoslýchavé babičky přece jen není standardní akce skupiny Brutus; sice si nic nepamatuju, ale nějak to asi dopadlo. Po nás paní pořadatelka, která v obci vede kursy tance, vypustila na dlažbu nejprve desetileté holky a pak třináctileté páry s pohyby velmi ladnými, místy téměř akrobatickými. Pak hrála Velkopopovická Kozlovka, atd., Kralovice se prostě umějí pobavit.

V Plasích byla tradičně hojná návštěva, výborné pivo z cisterny a pěkné počasí. Jen těsně před koncem se připomínal dešťový vítr zlověstnými poryvy do zad. Pomalou písničku It's only make believe od Conway Twittyho, kterou Michal nalomí vždy všechna ženská srdce, jsme vynechali, protože, kdyby v tu chvíli začalo pršet, zůstala by špatná vzpomínka. Déšť spustil těsně po konci. Nicméně, dobrou vzpomínku na večer a noc plnou kouzel lze si vyvolat prohlídkou fotografií Švéda

Dostali jsme email:
Subject:    Plasy
Date:   Sun, 01 Jul 2001 11:36:18 +0200 (CEST)
From:   jan hrivnak <sirjack(zavináč)seznam.cz>


zdravim
Sašo 
díkec za best podvečer a večer v Plasech
byl to zas nařez ze všim co k tomu patří
ale co me zarazilo ze nebyl ohnostroj
skoda docela jsem se tesil
ale ted je to uz jedno

dikec a mej se

     bigbítak Honza
Každý den a každá noc je zázrak sama o sobě, ale není to slavnost. Ohňostroj se dělá, když je slavnost, maturita, na počest hostující kapely a podobně. Kdybysme pili šampus k snídani, obědu a večeři, co bysme pak měli pít na narozeniny a na Nový rok?

V Lovosicích pořádali v areálu lesoparku bigbít poprvé. Týden před tím měli HAŠMAR, folk&country festival s několikaletou tradicí. Pořadatelé z řad studentů kromě jiného vybudovali pro tuto akci samostatnou webovou stránku. Na začátku hrála dost dobré songy zpívané znělými trojhlasy lovosická skupina Nestel Postel. Publikum tvořil kulturní předvoj města, seděli na vzdálených lavicích a čekali, jak se budem snažit. Dost perné chvilky: s plným odpoledním sluncem přímo do očí a dvěma láhvemi mělnického v hlavě dělat "program" pro sedící pozorovatele, to nestačí jen hrát a občas zařvat ou jé. Vzpomněl jsem si, jak na polském radiu měli v poledne zprávu, že se v Rusku u Nižního Novgorodu našla zakopaná láhev s dopisem, která byla v zemi přes čtyřicet let. V dopise sliboval notorik, že už nikdy nebude pít, a že symbolicky zakopává tuto vypitou poslední láhev. Kde je dnes notorik, to se neví, ale láhev i s dopisem přišla do místního národopisného muzea jako vzácná literární památka.

Přímo na návětrné proti podiu pracoval stánek se strojkem na smažení donutů. Svou vanilkovou vůní mi připadal jako výhrůžný zdroj agrese. Prcínek proto koupil celou hromadu donutů a umístil je rovnou dozadu za kapelu. Tímto způsobem byla vůně víc než dvakrát silnější, ale šířila se i z naší strany. Na podobném principu funguje světová strategická rovnováha. Ke konci se setmělo a milé publikum se roztančilo, tak snad vše dopadlo dobře. U stánku s donuty jsem si pak koupil hromadu za padesát, a částečně ji sežral a rozdal. Pak jsem chtěl druhou várku za sto, ale vyšlo to zas jen za padesát, balili. Ethymologie slova donut: dough nut - těstová matice/ořech/kousek něčeho? podle Merriam-Webster je to z r. 1809.

Lovosice
Fotky z Lovosic
.

Máme návštěvní knihu, dá se do ní zapisovat text s html tagy <B>tučně</B> a <I>kurzívou</I>. Na emailovou adresu, kdo ji uvede, přijde automatické poděkování.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska


Předchozí: 06-2001 05-2001 04-2001 03-2001 02-2001 01-2001 12-2000 11-2000 10-2000 07-08-09-2000 06-2000 05-2000 04-2000 03-2000
Následující: 08-2001


home
Návrat na domovskou stránku skupiny BRUTUS
[Cestovní plán] [Přehled vydaných desek] [Texty] [Básničky a říkanky] [Fotogalerie] [Kronika] [Historie] [Návštěvní kniha] [Kontakty]