Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Kronika: 03-2002

Předchozí: 02-2002 01-2002 12-2001 11-2001 10-2001 09-2001 08-2001 07-2001 06-2001 05-2001 04-2001 03-2001 02-2001 01-2001 12-2000 11-2000 10-2000 07-08-09-2000 06-2000 05-2000 04-2000 03-2000

Následující: 04-2002

25. 3. 2002

Ve středu v Lucerna Baru zněl zvuk na podiu jako z nejjemnějších sluchátek. Zábavka byla nesmírně libová, sálem voněly čarodějné dýmy ve zničující kvantitě a kvalitě. Vybavila se mi vzpomínka, jak jsem vedle kapely, kterou vedl pan Lokaj, s jehož dcerou jsem tehdy chodil do první třídy, šel až na hřbitov, kam ta kapela provázela pohřební průvod. Na zpáteční cestě se stavěli v hospodě, a tam hráli jen tak pro radost.

V sobotu odpoledne jsem se zastavil ve Veletržním paláci v Praze. Někdy v roce 1972 jsem tam zakoupil v Tuzexu za 850 TK (TK = bony, měna dnes již neznámá) gramofon. Za pár měsíců pak celá budova kompletně vyhořela. K Vltavě je to sice jen pár stovek metrů, ale hasiči neměli zrovna dost dlouhou hadici, tak se tehdy museli jen dívat. Tuto sobotu byla v místě bývalého Tuzexu výstava věnovaná Linuxu. U stánku firmy Arachne Labs jsem se setkal s Víťou Dvořákem, ilustrátorem básniček skupiny Brutus. U jiného stánku jsem si nechal za 150 Kč nahrát na tři CD nejnovější instalací Linux Mandrake 8.2. U dalšího stánku jsem koupil anglicko-český slovník od firmy Lingea. Ne, že bych ho zrovna moc potřeboval, slovníky jsou na webu, ale prostě se mi líbil, že si na něm autoři dali záležet. Prodávají ten slovník s technickou a ekonomickou částí za skoro 4 tisíce korun. Ptal jsem se, co by dělala firma s miliardami, kdyby si ten slovník za tu cenu koupil každý majitel počítače. Tak tohle bral zástupce firmy jako otázku žertovnou. Ale vážně, to by mě zajímalo, na co ty firmy, které vytvářejí všeobecně užívaný software, potřebujou ty miliardy, které vyjdou po vynásobení prodejní ceny počtem uživatelů.

Večer v sobotu jsme byli v Krásné Hoře nad Vltavou. U písničky Strakonický dudák jsme váhali, kdo z klasiků obrozenecké literatury to vlastně napsal, autor hymny Josef Kajetán Tyl nebo Stroupežnický nebo místňačka Eliška Krásnohorská? Taky jsme si vzpomněli na starý skeč:
"Znásilním tě"
"Neznásilníš"
"Znásilním tě"
"Neznásilníš"
"Znásilním tě"
"Neznásilníš - já chci"

18. 3. 2002

V pátek jsme byli v Českých Budějovicích v klubu Barakuda, kterému se říká New York. Je to členitý klub s mnoha místnostmi a spoustou barů v podzemí obchodního domu. Klub je dobře vedený, všechno fungovalo. Pořadatelé nic neponechali náhodě, polepili plakáty celé Budějovice. Úplnější polepení mají snad už jen výprodejci koberců. Discjockey, který měl na starosti pouštění před a po, pouštěl různé žánry přes klubovou aparaturu. Pamatuju se, že v klubu Bunkr v Praze discjockey obvykle pouštěl žánr, který byl v souladu s tím, co hrála kapela. Zvuk dělala naše technická sekce, tak to bylo nahlas podle potřeby. Na přání jsme hráli písničku Autobus. V klubu se nám líbilo, někdy to zas zopakujeme.

Do Úhřetic, kde jsme byli v sobotu už asi tak potřetí nebo počtvrté, se dostavilo dost lidí, jen málo scházelo, abych o tom napsal, že to byl četný dav. Nikdo tam nebyl omylem. Všichni věděli, co chtějí, a Kouťák říkal, že když si zaplatili za bigbít, tak to musí být nahlas. Což bylo. Na bubny hrál Vladěna a zábava měla slušný spád. Opět někdo přišel, že máme zahrát Autobus. “Nebylo to včera?”, pochybovali ostatní v kapele, když jsem přáni tlumočil. Ta pochybnost z jejich strany byla pochopitelná, nejhorší ovšem bylo, že jsem pochyboval i já, a to i ve chvíli, kdy si to ten hoch objednával. Je to dva roky, co jsem začal psát tuhle kroniku. První zápis byl právě o Úhřeticích, kde jsme tenkrát byli poprvé.

V pátek 22. března budou v Kralovicích tyto skupiny: Dr. Feelgood Revival, ve které je Václav Košař, Second Band, ve které je Michal Cerman, a The Mordors Crazy Horses Gang, ve které je Hrabánek z Požáru mlýna.

12. 3. 2002

V sobotu jsme byli ve Strážově v sokolovně. Zábavka byla velmi fajnová, když jsem zavřel oči, tak jsem viděl naše první vystoupení tam, před devatenácti lety. Poté, co přišlo pár lístečků s objednávkou na přání k svátku, jsem skoro úplně rezignoval na samostatné projevy, nakonec lístečků bylo tolik, že jsme přáli k něčemu nejmíň půlce sálu. Byli jsme také obdarováni značkovými láhvemi a tak si taky všechno nepamatuju. Teď už toho asi víc nenapíšu, je už úterý půl čtvrté ráno.

V pátek budem v Českých Budějovicích v klubu Barakuda, kterému se říká New York. To je doplnění názvu. Příští měsíc budeme v Olomouci, a v Olomouci je všechno jinak. Podle Olomouce se jmenují syrečky, ale dělají se v Lošticích. Podobně tak jsme natiskli do cestovního plánu, že budem hrát v Olomouci v klubu U, ale budem hrát přes ulici v klubu S.

5. 3. 2002

Minulé úterý jsme byli v Suchdole na koleji vysoké školy zemědělské v klubu “C”. Dychtivě očekávaná příležitostná skupina Brutus Revival nebyla v rozhodujícím okamžiku schopna již vystoupit jako celek. Pouze její vokální složka se podílela přizvukováním při písni První polibek. Zvuk byl v rámci možností slušný, a ty možnosti v tom sále, stavěném jako jídelna, jsou velmi omezené. Studenti z kolejí opět dali najevo, že výživa národa bude v dobrých rukou. Každá lidská činnost zároveň prospívá i škodí. Nejvíc škodlivých produktů je z rostlinné výroby, tabák, drogy, pivo. Skoro všechny rostlinné produkty se nechají zkvasit na alkohol, živočišný produkt, husa, se zkvasit nedá. Husa nám dává peří, maso, vejce, sádlo. A když divoké husy táhnou, tak i touhu. Husy kejháním pomohly spasit Řím při útoku dobyvatel. Ve stínové ekonomice dřívějších dob sloužila husa jako úplatek. Když se pominou španělské mušky a prášky z parohů a rohů, nejsilnější droga živočišné výroby jsou škvarky.

V sobotu budeme ve Strážově na Šumavě. Tradice zábav je tam staletá, my tam jezdíme už let dvacet.

Pár fotografií z pyžamového plesu v Rakovníku uveřejnil Míra Blažek.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska