Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Předchozí:
08-2003
07-2003
06-2003
05-2003
04-2003
03-2003
02-2003
01-2003
12-2002
11-2002
10-2002
09-2002
08-2002
07-2002
06-2002
05-2002
04-2002
03-2002
02-2002
01-2002
12-2001
11-2001
10-2001
09-2001
08-2001
07-2001
06-2001
05-2001
04-2001
03-2001
02-2001
01-2001
12-2000
11-2000
10-2000
07-08-09-2000
06-2000
05-2000
04-2000
03-2000

Následující:
10-2003

Kronika: 09-2003

7. 9. 2003

Výrava a penzion San Tropé

V pátek jsme byli ve Výravě u Hradce Králové. Hrajou tam přední české kapely po celé léto, chodí tam hodně lidí. Na náš rock and roll plno nebylo. Ti, kdo přišli, pobavili se jistě dostatečně. Pobavili jsme se též, osvěžili, a odjeli do bistra a penzionu San Tropé v Libřicích. Noc rychle utekla, najednou bylo ráno, Kouťák na terase sledoval blednoucí hvězdy a zpíval Když losos táhne bílou peřejí. Posnídali jsme výbornou nočkovku paní Aleny a spěchali do Rakovníka.

Závěr letní sezóny

Posvícení je jen jednou za rok. Posvícenské koláčky v Rakovníku jsem ani nezahlédl, jeli jsme rovnou na koupaliště. Postupně se sešel četný dav. První hrála reaktivovaná skupina Mefisto. Hrajou rock and roll od padesátých let, je to nejstarší česká skupina. Hrajou skoro v původním složení. Pak jsme hráli my, tančilo se a jásalo, zvuk na podiu byl čistý. Přišlo mnoho přátel a známých. Po půlnoci vypálil Soptík nad koupalištním jezerem raketové salvy. „Stouni sice líp hráli, ale ohňostroj jsme měli lepší my,“ ohodnotil závěr letní sezóny Vladěna.

1. 9. 2003

Alternativa k ódě na radost

Ve středu jsme byli v Lucerna Music Baru v Praze. Venku panovalo už druhý měsíc třicetistupňové vedro bez kapky deště, do podzemní výhně klubu se odvážili jen ti nejodolnější, ale zas tak málo jich nebylo. Navrhli jsme, aby píseň Loudám se trávou se stala evropskou hymnou, protože vyjadřuje tužby všech národů. Kdybychom to vyhlásili o pár schodů výš, zabýval by se tím veškerý tisk, protože tam nahoře se tvoří národní dějiny.

Strážovská sokolovna

V pátek jsme jeli do Strážova na hřiště. Pršelo, jako vždycky. Změkčile jsme souhlasili s pány pořadateli, že se zábava přesune do sokolovny. Letos jsme tam byli už dvakrát, a budeme tam ještě jednou v říjnu. V roce 1983 tam Jarko Zajíček, který s námi byl jako bedňák, vyslovil svou představu o štěstí: kalili bysme spolu všichni dohromady, seděli a poslouchali Pink Floyd. Tehdy jsem mu odpověděl, že my máme mnohem víc než posezení při symfoniích.

Zábava byla hustá od začátku do konce. Na Šumavě, tam se umějí pobavit, parket byl plný až do závěrečného songu. Část souboru se pak dopravila na hřiště, kde v osvěžovně sportovců vyčkala ranního rozbřesku. Pánům pořadatelům přejeme stálé úspěchy na poli sportovním i kulturně společenském.

Na Golgiho aparát!

V sobotu jsme byli na dočesné v Žatci. Slavnost ve městě byla velkolepě pojatá. Na několika podiích vystupovaly kapely a estrádní umělci. Na hlavním náměstí se čepovalo ve firemních stáncích chmelové pivo z mnohých pivovarů. Starobylost města, které napřesrok oslaví tisíc let, prosvítala pod slavnostní výzdobou. Vzduch byl prosycen kouřem z uzených klobás. U kolotočů na principu planetové míchačky - kolotoč na kolotoči - čekala stálá řada zájemců o zmatení Golgiho aparátu, vzduchem vlály dlouhé vlasy krásných dívek. Večer na zábavě v sále se sešlo publikum z domova i zahraničí. Uvedli jsme se do stavu opojení.

docesna_2003

Nedělní pohoda na Přešticku

V neděli jsme byli v Horní Lukavici. Konečně se ochladilo. Podvečerní slunce od západu prosvítalo mezi dešťovými mračny. Místo se od doby, kdy jsme tam byli naposled, takřka nezměnilo. Hraje se tam celé léto, přehledové plakáty bylo vidět v Plzni i jinde. Zábavka dýchala nedělní pohodou, staří vlci přišli s rodinkami. Poprvé jsme tam byli jako Kyklop v létě 1989, úřad nám tehdy právě znovu povolil název Brutus. Pak jsme tam byli v létě 1990, to už žádný takový úřad neexistoval. Neexistuje dodnes a nikomu neschází.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska