Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Předchozí:
11-2003
10-2003
09-2003
08-2003
07-2003
06-2003
05-2003
04-2003
03-2003
02-2003
01-2003
12-2002
11-2002
10-2002
09-2002
08-2002
07-2002
06-2002
05-2002
04-2002
03-2002
02-2002
01-2002
12-2001
11-2001
10-2001
09-2001
08-2001
07-2001
06-2001
05-2001
04-2001
03-2001
02-2001
01-2001
12-2000
11-2000
10-2000
07-08-09-2000
06-2000
05-2000
04-2000
03-2000

Následující:
01-2004

Kronika: 12-2003

22. 12 . 2003

Mletý maso

Ve středu jsme byli v Praze v Lucerna Music Baru. Zvuk byl křišťálový. Vzduch se tetelil omamnými vůněmi. Popis nemožný, kdo byl, viděl. Velký maso. Na konci i mletý. Netlač se na špičku, je tu málo místa!

Vyndavací rovnátka

V sobotu jsme byli na vánoční zábavě spolu se skupinou Sex Deviants v Chrášťanech u Rakovníka. Teď právě poslouchám jejich CD Cesta do očí se songem Rovnátka. Pak jsme hráli my. Zesilovač od piána nehrál, ve středu z Lucerna Baru pomáhali stěhovat i stálí opilci, asi nějak nešťastně jim upadnul. Přestávka se protáhla, občerstvení bylo velmi posilující, na konci jsem se zapletl při komentáři. Vánoce jsou naštěstí jen jednou do roka. Fotoaparát, mobilní telefon i klíče, co Kouťák ztratil minulý týden v Plzni, všechno postupně zas našel.

Rozpisy do větru

Máme volno, hrát budeme až v půlce ledna. Teď budu tisknout adresy na cestovní plány. Když jsem je přivezl v otevřených kartonech před dům, vichřice, která právě řádila po celé Evropě, zvedla asi 100 lístků a vzala je s sebou. Tak cestovní plány letí vzduchem do Evropy bez adresy. Kdo je zachytí? Obrázek je od Tondy Orose, ofset na lesklé křídě vyvedla tiskárna Novotný v Rakovníku.

14. 12 . 2003

V Žebráku i v Žebráce

V pátek jsme byli v Žebráku i v Žebráce. Právě před rokem jsme tam rozbalili v nedalekých Loděnicích čerstvě vylisované CD s druhým, multimediálním vydáním Třikrát denně akt. Zábava se pěkně vyvinula. Občerstvovací přestávka a druhá půlka se trochu protáhla, přišel požadavek pořadatelů končit do dvou. Část souboru se vypravila na další občerstvení do Plzně, té jámy lvové. Kouťák někde ztratil fotoaparát i mobilní telefon. Kdeže v Plzni byli? Nu přece nejdřív Pod lampou a pak všude. To se bude těžko hledat.

Poprvé od roku 1991

V sobotu jsme byli v Pačejově. Hrávali jsme tam v osmdesátých letech, od roku 1991 jsme tam nebyli. Neustále jsem v duchu porovnával, jaké to bývalo tenkrát a jak je to dnes, až jsem se zapletl v konferování. Tenkrát bylo víc děcek a byl větší vztek, podlaha na konci bývala pravidelně pokrytá střepy z rozbitých sklenic. V Pačejově se i dnes točí do skla. Přišli i staří psi, kteří chodili na Brutus, když se jmenoval Kyklop. Ti samozřejmě vydrží nejvíc, rejdili na parketě ještě ve dvě. Zvuk na podiu byl čistý. Příjemná zábavka v pošumavské atmosféře. Našly se dámské hodinky značky Secco, vyhlásil jsem je bezvýsledně, vypadají takto:
Nalezeno v Pacejove 13.12.2003

8. 12 . 2003

Very Important Animal

V pátek jsme byli ve Smidarech. Moc lidí nepřišlo, "Hrajte i tak naplno", doporučil místňák Pepa (1943). "Neboj, ještě trochu víc než naplno". Ti kteří přišli, věděli na co jdou. V radiu jsem ráno slyšel, že se v Polsku zřítil vrtulník s předsedou vlády, přestože měl dva motory. Nebyl ještě úplně starý, asi třicet let, ten vrtulník. Když je vrtulník starší, smí pořád ještě létat, ale nesmí přepravovat velmi důležité lidi, VIP. Navrhli jsme, že by se stejně jako lidi měla klasifikovat i zvířata, některá by byla VIA (Very Important Animal), jiná by byla taková ta obyčejná zvířata, na kterých tolik nezáleží. Na zvířata s vlastními křídly, včely a zdivočelé kachny by se označení nevztahovalo.

Pro ty, co vědí, že víno je víc než jen zkvašený hroznový cukr

Přenocovali jsme v Chlumci nad Cidlinou v penzionu Orion v ulici s továrnou na televizní antény. Není hotel jako hotel. Majitel byl celá léta ve Spojených Státech, teď si zařídil podnik snů. Zatímco jsme spali, přehnala se bouře, nešla elektrika. Šéf podniku šel uvařit vejce a kafe k snídani k sousedovi na plynový sporák. Snídali jsme do půl čtvrté a vyrazili do Dobříše - Staré Huti. Sál je zařízen na diskotéku, je vybaven lépe než standardní hospoda nebo kulturák. Zvuk na podiu přesto byl hnusný. Zarostlé tůni ve vodním příkopu před podiem by prospělo oživení pohybem vody. Za vodou na sále bylo živo dost, přišlo hodně krásných dívek, zábava se protáhla do dvou. V pět ráno jsem se na záchodě na Masarykově nádraží v Praze ptal, jestli se náš vstup do Evropy projeví i tady. "To asi těžko", odpověděla paní hajzlbába.

1. 12. 2003

Za čistý konečník!

Dostali jsme několik nevyžádaných reklamních e-mailových zpráv na prostředek z léčivých rostlin odstraňující usazeniny z konečníku. Množství usazenin je obvykle dva až dvanáct kilogramů. Zbavte se usazenin v konečníku!

Logické by bylo alkohol doporučovat

Pátečních Lidovky přinesly několik článků o alkoholu za volantem. Řidiči pod vlivem měli 5% všech nehod, řidiči střízliví zbývajících 95%. Střízlivost viditelně vede k 19x větší nehodovosti. Logické by tedy bylo alkohol zákonem doporučovat, nikoli omezovat nebo dokonce zakazovat, jako je tomu dnes.

Alfa v Plzni

Ve čtvrtek jsme byli v Plzni v Alfě. Sál s litinovými sloupy připomíná dvoranu secesního nádraží. Zvuk na podiu v koutě sálu byl příšerný. Přišlo mnoho kamarádů a známých. Obveselili jsme se, jak se v Plzni předpokládá. Když jsme v jednu místo opouštěli, zábava byla stále v proudu.

V Čepřovicích

V sobotu jsme byli v Čepřovicích. Zavzpomínali jsme, jak v dávných dobách výčepní stůl vedle podia byl při bigbítových zábavách obsluhován pracovníkem - profíkem v hluchátkách. Hostinský nás tehdy zavedl do sklepa, chlubil se propojením hektolitrových aluminiových sudů a dal nám na památku jejich fotografii.

Tuto sobotu sedící posluchači zpočátku převažovali nad tančícími. Zábava se rozjela teprve po dvaceti minutách, kdy ke zprvu dost řídkému publiku dorazily posily. Dostavil se Vokoun, k jehož knize jsme přirovnávali zábavu minulý týden v Labuti v Myšticích. Tvrdil, že se skupinou Anča Band končí. Všechna vystoupení, která hrajou, jsou závěrečné koncerty. Na cestě zpátky jsme u dobře zásobené pumpy Aral doplnili zásoby nafty a nápojů. Kalifornské červené přímo z láhve za čtyři stovky chutnalo úžasně, jako náplň do drahé bonboniéry, bikavér od Vargy za sto třicet byl skoro stejný. Mělnické Ludmily jsme brali tři láhve, vystupoval jsme v Praze, snad mi v brutobusu něco zbylo.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska