Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Předchozí:
06-2005
05-2005
04-2005
03-2005
02-2005
01-2005
12-2004
11-2004
10-2004
09-2004
08-2004
07-2004
06-2004
05-2004
04-2004
03-2004
02-2004
01-2004
12-2003
11-2003
10-2003
09-2003
08-2003
07-2003
06-2003
05-2003
04-2003
03-2003
02-2003
01-2003
12-2002
11-2002
10-2002
09-2002
08-2002
07-2002
06-2002
05-2002
04-2002
03-2002
02-2002
01-2002
12-2001
11-2001
10-2001
09-2001
08-2001
07-2001
06-2001
05-2001
04-2001
03-2001
02-2001
01-2001
12-2000
11-2000
10-2000
07-08-09-2000
06-2000
05-2000
04-2000
03-2000

Následující:
08-2005

Kronika 7-2005

31. 7. 2005

Nezávislý agregát

V pátek jsme byli v Roztokách u Berounky. Večer byl horký, opravdu letní. Přišli se podívat staří psi a zaútočili na zásoby rumu u stánků. Krásné dívky dělaly vlnivé pohyby. Přihnala se bouřka s deštěm, který v tom vedru působil osvěživě. Soptík vypálil hýřivě barevný ohňostroj na oslavu půlky prázdnin (foto1, foto2, foto3). K místu vede jen slabá elektrická přípojka, podium bylo připojené na pojízdný dieselagregát. Když uhodilo do sítě ČEZu, stali jsme se ostrovem zábavy vprostřed vyřazené potemnělé krajiny. 165 kW agregát na konci pracoval skoro hodinu pro 75 W výbojku ve Žlutýho stanu, kvůli ubalení jediné cigarety.

Mokré Plasy

V sobotu jsme byli v Plasích. Plasy, jako město na Plzeňsku, jsou mokré pořád, ale tentokrát byly mokré doslova (foto1, foto2). Sotva jsme začali, dalo se do deště a pršet přestalo, až když zábava skončila. Asi tak dva tisíce návštěvníků tančilo od začátku do konce. Kdyby Beatles někdy hráli v Roztokách nebo Plasích, nikdy by se nerozpadli! Na podium taky trochu zatékalo, Vláďa a Ivan měli úplně mokré šaty. Asi vyhořel jeden aktivní monitor, který stál vpředu uprostřed širokého podia na vykrytí PA zvuku. Jiné škody jsme nezaregistrovali. Když jsme ve tři z Plasů odjížděli, na nebi už svítil jasný měsíc.

Je to asi těžké

Už v sedm ráno v neděli jsme nastoupili do brutobusu a vypravili se do Malé Skály. Když jsme přijeli na místo, dozvěděli jsme se, že festival byl ukončen. Déšť zaplavil louku a rozrušil elektrické rozvody. Tak jsme zas jeli domů. Je to asi hodně těžké uspořádat akci tak, aby všechno fungovalo.

Dostali jsme lístek

V Novém Strašecí jsme dostali přibližně takovýto lístek: ZÁVIŠTĚ UŽ NIKDY NE! a pod tím asi dvacet jmen, všechno jedním úhledným písmem. Žlutej to odhalil jako pokus o podvodnou petici. Ale, i kdyby petice byla pravá, tak s tím nic nezmůžeš. Je to asi chyba medii, TV a různých barevných plátků, že navozují představu, že většina určuje všechno. Hlasuje se od dob starého Řecka jedině tehdy, když se vybírá, kdo z mnoha bude předsedou bytového družstva nebo vlády, protože to může dělat každý. Nemůže se hlasovat, co bude zpívat Záviš, a kdo ho bude poslouchat. Nemůže to dělat každý, a taky je to jeho věc, a to je asi nejdůležitější.

24. 7. 2005

Když na Šumavě prší...

V pátek jsme byli ve Strážově. Pršelo. Na podium u hřiště tekla voda dírami v plachtě. Přemístili jsme se do útulné sokolovny. Vzduch v sále rychle zhoustnul a zábavka byla správně šumavská (foto). Parkety nasáklé rozlitým pivem i jinými kapalinami se vzedmuly. Na konci se ještě rejdilo při reprodukované hudbě. Nocležili jsme ve sportovní ubytovně na hřišti, část souboru dorazila oklikou přes nějaký soukromý večírek se sklenicemi lidového alkoholu v ruce v osm. Poobědvali jsme v dobré restauraci v Neznašovech, zajeli jsme do Plzně do levné pumpy naplnit nádrž brutobusu a vyrazili k Berounu. Tankujeme v levných pumpách, tygra do nádrže nedáváme, tygr by se v ní utopil.

Co je v Čechách důležité, začíná na H!

V sobotu jsme byli v Hostomicích. Areál u stadionu je zastřešený taškami na vysokých krovech. Nepršelo, ale večer byl chladný. Vypilo se velké množství škodlivých nápojů. V Hostomicích jsme před tím byli jen jednou, na sále, před patnácti lety, v herojské době mixely. Letošní zábava v letním areálu byla příjemná, pravděpodobně ji zopakujeme i příští rok. Cestou do Rakovníka jsme probírali řadu otázek, například zda slepýšice má měsíčky za ušima? A další otázky! Poznamenal jsem si je na papírek, zapomněl jsem ho v kapse u kalhot. Před chvilkou se rozpustil v pračce...

18. 7. 2005

Máku dost

V pátek jsme byli ve velkém stanu na hřišti v Babyloně. Na parketu bylo brzo těsno. Krásné dívky tančily na podiu. Pro mnoho turistů nalákaných dovnitř z širokého okruhu slyšitelnosti to byla první zkušenost s taneční zábavou. Páteční večer byl součástí třídenní slavnosti. Mák v okolí Domažlic je vyset snad na každém druhém poli, chodské makové koláče jsme však ani nezahlédli, možná se pečou až na sobotu a neděli. Žlutey si tam loni při tanci roztrhnul ruku. Nabízel jsem mu bílý nebo žlutý zásyp na rány. Bílý hojí pomaleji, žlutý trochu rychleji, ale s jizvami. Vybral si z principu žlutý a letos nám ukázal jizvu přes celé předloktí. Přenocovali jsme v nóbl penzionu Magda, který nám štědře zaplatili páni pořadatelé. Poobědvali jsme v Domažlicích, v Meinl samošce jsme nakoupili mělnické víno a vyrazili k Plzni.

Kulturní koupaliště

V sobotu jsme byli na koupališti v Nezvěsticích. Zapadající slunce prosvítalo na parket listím vysokých stromů. Jako na výstavě tam stály Jawy fanoušků starých motorek. Přijeli jsme brzo po páté, rychle jsme postavili aparaturu, nazvučili a rozvalili se do trávy, jak se to na koupališti dělá. Poslouchali jsme živáky amerických kapel z webu nugsnet. Zábavička začala v devět a byla správně západočeská, hříšným okénkem prošlo mnoho plastových kelímků se škodlivými nápoji, a to ještě dlouho po tom, co jsme skončili a nakládali.

10. 7. 2005

Letní parket v zámeckém parku

V pátek jsme byli v Boru u Tachova. V malém prostoru útulného parketu v zámeckém parku byla naše stále oslabená aparatura snad trochu slyšet. Obveselili jsme se a na závěr zařadili pár klasických rock and rollových opusů. Přenocovali jsme ve Stráži, ochutnali výborný černý Chodovar a vypravili se nádhernou krajinou přes Domažlice, Klatovy a Strakonice do jižních Čech.

Útočištěm se stala hospoda

V sobotu jsme byli v Českém Krumlově. Pořadatelé z firmy Unios udělali pěknou reklamu, ale pivovarská zahrada s výhledem na památky, na které se jezdí dívat celý svět, nakonec nevyšla. Podle meteorologické předpovědi mělo ten večer pršet - a skutečně pršelo. Hráli jsme v pivovarské hospodě. Nemuseli jsme se obávat stížností na rušení nočního klidu a protáhli jsme vystoupení do jedné. Atmosféra v podniku byla příjemná, jako na větší svatbě, velmi jsme se pobavili.

7. 7. 2005

Druhou várku fotek z Roztok u Křivoklátu 050624 zpracoval Bobr.

Díky názvu

V pátek před dvojsvátkem Cyril-Hus jsme byli v Prčicích. Prčice se díky názvu staly oblíbeným cílem turistických výletů. Kousek za bránou zámeckého parku je podium, zpustlá stodola a letní hospoda. Areálu se ujala agentura N.S.E.F., v tomhle místě začínají, doslova jim podnik roste pod rukama, až ho rozjedou naplno, mohl by z toho být pěkný zábavní lunapark. Čekal se déšť, hráli jsme ve stodole. Návštěva byla zpočátku chabá na počet, tak o tržbu v hospodě jsme se postarali sami. Žlutej se tam důkladně připravil na oslavu narozenin, rozbalil stánek a upadnul do osvěžujícího spánku. Lukáš pak kromě mixážního pultu stíhal i prodej triček.

Pod vysokými břízami

V sobotu jsme byli na letním parketu pod vysokými břízami v Lesné na Vysočině. Místo je strategicky položené, les pro neodkladnou lásku je hned vedle. Páni hasiči mají všechno útulné a účelné, okénka fungují skoro bez fronty. Hraje se tam celé léto. Lesná je poblíž zříceniny hradu. Prý je už hodně zřícená, a to jsme ji ještě ani nenavštívili.

Zábava v podhradí

V pondělí jsme byli na sportovním hřišti pod Točníkem. Hřiště je s povrchem z drcených cihel na tenis nebo volejbal. Večer byl teplý, na podiu se objevily tanečnice s třásněmi na způsob hula-hula. Sešlo se dost starých známých, plocha se rychle pokrývala prázdnými kelímky. Tak nějak to mohlo vypadat před staletími, když v podhradí se lid těšil na svátek a radoval se ze života.

Nebe plné hvězd

V úterý na svatého Cyrila a Metoděje jsme byli na hřišti v Novém Strašecí. Od rána pršelo z olověných mračen zakrývajících oblohu od obzoru k obzoru. Malomyslnost zachvátila pořadatele Hůlkise, třikrát akci odvolal. Pozvaného Záviše, který byl v pondělí v Rakovníku na Žlutýho narozeninách, poslal domů do Znojma. Nenechali jsme se odradit, vyrazili jsme, když jsme v šest přijeli na hřiště, déšť právě přestával. V osm, kdy se mělo začít, bylo na místě sedmdesát lidí a Žlutey jel do Prahy odchytit Záviše. Nakonec se sešel četný dav. Vyvinulo se to na pěkný večer, vzduch voněl rozdupanou trávou a grilovanými klobásami. Všechno bylo, jak má být, a ještě trochu víc, Záviš zpíval sprosťárny, koupil jsem si jeho CD a knihu. Když jsme dvacet minut po půlnoci slezli z podia, na čistém nebi se už třpytily hvězdy. Pustili jsme si hymnu a odjeli domů to dooslavit.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska