Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Předchozí:
10-2006
09-2006
08-2006
07-2006
06-2006
05-2006
04-2006
03-2006
02-2006
01-2006
12-2005
11-2005
10-2005
09-2005
08-2005
07-2005
06-2005
05-2005
04-2005
03-2005
02-2005
01-2005
12-2004
11-2004
10-2004
09-2004
08-2004
07-2004
06-2004
05-2004
04-2004
03-2004
02-2004
01-2004
12-2003
11-2003
10-2003
09-2003
08-2003
07-2003
06-2003
05-2003
04-2003
03-2003
02-2003
01-2003
12-2002
11-2002
10-2002
09-2002
08-2002
07-2002
06-2002
05-2002
04-2002
03-2002
02-2002
01-2002
12-2001
11-2001
10-2001
09-2001
08-2001
07-2001
06-2001
05-2001
04-2001
03-2001
02-2001
01-2001
12-2000
11-2000
10-2000
07-08-09-2000
06-2000
05-2000
04-2000
03-2000

Následující:
12-2006

Kronika 11-2006

25. 11. 2006

Dík za číslo jihočeským matkám

V pátek jsme byli v Českých Budějovicích v Martyho klubu ve Slavii. Martyho dodávka je polepená plakáty kapel z celé republiky i ze zahraničí. Z Rakovníka jsme vyrazili už v půl čtvrté. Do Budějovic jsme přijeli v osm už dost rozjaření a hned jsme zabloudili, rovnou k domu s nápisem Zabloudil na vývěsním štítě. U Martyho na promítací stěně běžel DVD záznam z taneční zábavy v Zvoleněvsi 2004. Věnovali jsme song Dík za číslo jihočeským matkám a zábava se moc hezky rozběhla, na konec byly rock and rollové standardy. Jsou z toho fotky. Pak se balilo a pokračovalo v rozjařování, probudil jsem se v levném hotelu na druhé straně řeky v poledne a hlava se mi motala jako na kolotoči.

Vyhrabali kus rampy ze šrotu

Rozptýlili jsme se do několika budějovických restaurací a shodli jsme se, že mají dobré kuchaře. U stánku na odbočce k Malovicům jsme nakoupili lahůdky z ryb, u pumpy OMV v Příbrami jsme rozšířili zásoby vína. Lukáš s Vladěnou zajeli ještě autem do Spáleného Poříčí, kde z hromady šrotu vyhrabali kus nakládací rampy z autobusu, který nám tam minule zůstal. Do Radnic jsme dorazili hladce a včas. Ze stropu sokolovny tam visí kruhy, na podiu je ukotvené šplhací lano, zvuk s dlouhou ozvěnou. Zábava byla v západočeském pojetí, přes trvale obležený nálevní pult v pekle pod podiem přešlo mnoho oběživa proměněno na veselé radovánky.

20. 11. 2006

Zvláštní taxík na buben

Ve čtvrtek jsme byli v Praze v Lucerna Music Baru. Objevil se Michal na několik songů hned na začátku. Zvuk byl křišťálový, za pultem přestěhovaným z galerie dolů před podium stál Jirka Plech Novotný ze skupiny Žlutý pes. Zábavka se náramně rozjela. Na počest státního svátku se hrálo Gloria od skupiny Them. Luboš tam ztratil foťák. Zapomněli jsme naložit do brutobusu velký buben, Vladěna se rozhodl, že ho odveze domů taxíkem, ale nevešel se, tak musel vzít další taxík.

Možná horší

V pátek jsme byli v Dobroměřicích. Byl státní svátek, kterým se oslavuje konec komunismu. Třicetiletá válka byla možná ještě horší, ale konec se neoslavoval. Taky asi nebyl nikdo, kdo by měl jako program třicetiletou válku zopakovat. Připravil jsem doma playlist, vytisknul, a už ho nenašel, a to ani teď. Musel jsem ho napsat znovu přes kopíráky, v tiskárničce zrovna došel inkoust. Začali jsme s dvacetiminutovým zpožděním, tanec zpočátku decentní se po půlce zvrtl v divoký rej. Zvuk se v dokonale zatlumeném sále zdál slabý, ale nebyl: poznal jsem to při příchodu domů, když mi hučelo v uších jako vodopád. Míra Plazík Blažek, autor mnoha článků a fotografií, tam oslavil narozeniny. I z tohoto večera nafotil obrázky a podal zprávu do iperuc.cz.

Možná je někdo poznal

V sobotu jsme byli v Horažďovicích. Na hřišti Na lipkách jsme poprvé byli v roce 1984, dostavili se i pamětníci té doby. Hotel Modrá hvězda, kde jsme strávili nejednu rušnou noc, je dnes zavřený. Zábavka byla pošumavsky hřejivá. Končilo se po řadě rock and rollových standardů těsně před druhou. Večer završily zvony nahrané z vysílání radia Vltava. Jsou z horažďovického kostela, možná, že je někdo poznal.

13. 11. 2006

Na bílém koni

V pátek jsme byli v Bělé nad Radbuzou. Sál je sdružen s barem, restaurací a penzionem na úhledném náměstí. Zvuk se pod vysokým stropem tříštil s dlouhou ozvěnou. Během přestávky velmi vzrostlo obveselení. Svatý Martin přijel na bílém koni, vysypal hromadu tabletek, skoro všichni si vzali, byla to nějaká extáze nebo co, ale mně to nic nedělalo. Hráli jsme do tři čtvrti na dvě, nocleh jsme měli v místě. Usnul jsem okamžitě. Tvrdé jádro se vypravilo na obhlídku okolí. Klenutý kamenný most přes Radbuzu s šesti sochami je historickou pamětihodností. Voda z Radbuzy teče přes Plzeň a Prahu do Kralup, kde tohle píšu, a odtud přes Hamburk do moře... Po dlouhém putování našli, co hledali, otevřený podnik daleko za městem. Zůstali v něm dlouho po rozednění a doobveselili se téměř k bezvědomí.

Otevření hlavy

Emča Hrubý, který přijel na oslavu Žlutýho svátku, vypravoval o své práci v nemocnici. Popisoval, jak se vrtá díra do hlavy (kolovrátkem) a jak se protahovací pilkou po navrtání direk rozřezává lebka. Dělá se to bez narkózy. Včera se mi o tom zdálo, jak jsme otvírali hlavu Čendovi, bez narkózy a doma, nad kobercem. Asi přece jen v těch tabletkách něco bylo.

Nikdo neměl fixu

Do Vřeskovic to je přes Horšovský Týn a Merklín blízko, zastavili jsme se ještě v Holýšově v pizzerii. Dobře vytlumený sál s natlakovaným parním ústředním topením od začátku dýchal pohodou. Krásné dívky dělaly vlnivé pohyby, láhve se škodlivými nápoji se vyprazdňovaly, hráli jsme s přídavkem rock and rollových standardů dlouho přes jednu hodinu. Dvě tanečnice půvabně kyprých tvarů pak žádaly o podepsání na hruď, ale nikdo neměl fixu - plstěné péro, podle německého die Filzfeder.

6. 11. 2006

Kytka podle potřeby

V pátek jsme byli ve Stříbře. Sál kulturního domu z dob budování světlých zítřků komunismu byl vyzdoben umělými stavebnicovými květinami. Dá se z nich složit kytka podle potřeby, tu lodyha a stvol, tu řapík a list, květ a plod. Podle tištěného cestovního plánu jsme měli být v Tachově, chvilku trvalo, než se ten rozlehlý sál alespoň zčásti zaplnil. Velmi jsme se obveselili. Po přestávce obveselovací prostředky postupně stále více nabývaly převahu, ke konci bylo zřejmé, že bitva je prohraná. Přenocovali jsme v ubytovně na stadioně. Probudil mě pracovní ruch ze stavby nové tribuny. V kuchyňce se dá uvařit snídaně, prošel jsem město až k pumpě na kopci, navštívil superhypermarkety, to všechno jen proto, abych zjistil, že nejlepší suroviny na česnečku mají - jako vždy - v pěší zóně v obchodě Kamilka.

Dvorce

V sobotu jsme byli v Nepomuku v Dvorcích. Podnik je u nádraží, na jednu stranu Plzeň, na druhou České Budějovice, na třetí Blatná. Hrávali jsme tam v neděli odpoledne na konci osmdesátých v minulém století, to byla ještě hustá hospoda. Jednou jsme tam byli se skupinou Plus Naši. Pak se tam dlouho nic nedělo, dnes je tam pravidelný provoz. Zábavka se pěkně vyvinula, stlačený vzduch, banány na přání.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska