Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Předchozí:
07-2008
06-2008
05-2008
04-2008
03-2008
02-2008
01-2008
12-2007
11-2007
10-2007
09-2007
08-2007
07-2007
06-2007
05-2007
04-2007
03-2007
02-2007
01-2007
12-2006
11-2006
10-2006
09-2006
08-2006
07-2006
06-2006
05-2006
04-2006
03-2006
02-2006
01-2006
12-2005
11-2005
10-2005
09-2005
08-2005
07-2005
06-2005
05-2005
04-2005
03-2005
02-2005
01-2005
12-2004
11-2004
10-2004
09-2004
08-2004
07-2004
06-2004
05-2004
04-2004
03-2004
02-2004
01-2004
12-2003
11-2003
10-2003
09-2003
08-2003
07-2003
06-2003
05-2003
04-2003
03-2003
02-2003
01-2003
12-2002
11-2002
10-2002
09-2002
08-2002
07-2002
06-2002
05-2002
04-2002
03-2002
02-2002
01-2002
12-2001
11-2001
10-2001
09-2001
08-2001
07-2001
06-2001
05-2001
04-2001
03-2001
02-2001
01-2001
12-2000
11-2000
10-2000
07-08-09-2000
06-2000
05-2000
04-2000
03-2000

Následující:
09-2008

Kronika 08-2008

31. 8. 2008

Festival v letním kině

Ve čtvrtek jsme byli ve Slaném v letním kině na festivalu Rock na valníku. Vystoupení jsme měli krátké, jen trochu málo víc než hodinu. Láhev skvělého moravského červeného zakoupenou ve vinárně v uličce pod náměstím jsem stačil vypít sotva do půlky. Kapely následovaly jedna po druhé na jednom podiu rozděleném na dvě části, tak nikdo z diváků nemusel přebíhat a rozhodovat se, co vynechat. Festivaly, kde se hraje najednou na několika místech, mi připadají už hodně jako mlýnek na peníze. Hned první večer festivalu byl slušně navštíven. Před námi byl Doctor P.P. a Totální nasazení, po nás byly Tři sestry. Jel jsem pak do Kralup posledním vlakem, slyšel jsem už jen pár songů.

Master z nového CD

V pátek jsme byli v Točníku na tenisovém hřišti pod zříceninou Žebrák. Krásné dívky dělaly chvílemi až akrobatické pohyby. Udělali jsme přestávku, která se protáhla skoro na půl hodiny. Spotřebovalo se velké množství obveselujících nápojů. Kvůli klidu v obci se končilo v jednu, když byla zábavka v nejlepším. Lukáš přinesl CD To samozřejmě můžeš z masteringového studia připravené pro výrobu v lisovně.

Skončily prázdniny

V sobotu jsme byli na Velké louce v Plasích na posledním ze čtyř večerů v tomto roce. Když se v sedm začíná, slunce už svítí zlatě a ze strany. Západ slunce byl s dlouhými červánky a měděnou oblohou. Přestávku jsme nedělali, obával jsem se, že by se kapela těžko dostávala od stánků se škodlivými nápoji. Kdyby si raději koupili nějakou hodnotnou knihu! Sešel a sjel se četný dav. Hrálo se skoro pět hodin, přesněji 4:46:08, teď komprimuju do wavpacku záznam z počítačového multitracku. Přečetl jsem mnoho pozdravných lístečků a vyhlásil jeden mobil, který si někdo záhy vyzvedl. Lukáš zůstal s autem před podiem až do rána. Tak skončily prázdniny.

25. 8. 2008

To samozřejmě můžeš

Tento týden půjde nový kompaktní disk To samozřejmě můžeš na mastering:

Zdá se mi
Co má tak ukrutnou sílu
Dala mu najevo
Nesmíš takhle vonět
To samozřejmě můžeš
Hledej lásku
Poslední přání
Slova
Milý toulavý
Kde je ten chlap
Strakonický dudák
Tetička

U šesti strun

Ve čtvrtek jsme byli v Plzni na dvoře U šesti strun. Večer byl vlahý a příjemný. Posedělo se, potančilo, popilo v přívětivém sousedském prostředí.

Nevypadal na štamgasta cukrárny

V pátek jsme byli na Ostrově v Příchovicích u Přeštic. Před námi, za námi bublala Úhlava, nad námi šuměl déšť. Podium i parket je naštěstí pod střechou. Návštěvníci venku umístěného obveselovacího okénka deště nedbajíce pili jak prokopnutí. Taky my jsme se obveselili, část souboru pokračovala v obveselování ještě v penzionu v Přešticích, a to až do sobotního odpoledne, kdy nás konečně vyhodili. Hledali jsme pak vyhlášenou přeštickou cukrárnu, protože zkusit se má všechno. Ptali jsme se náhodně kolemjdoucího staršího pána. „Tak vy jste na sladký? Na to moc nevypadáte,“ a poslal nás na špatnou adresu, do pekárny-kavárny. Sám taky nevypadal na štamgasta cukrárny.

Poprvé na Korábu

Do Kdyně na Koráb jsme se důkladně připravili. Prcínek nacouval brutobusem nad můstek nad příkopem a dotáhl brzdy. Dojeli jsme na parkoviště pod kopcem a celou cestu nahoru a dolů jsme nejprve absolvovali pěšky. Hned první zatáčka působila hodně strmým dojmem, ale brutobus se nakonec vyškrábal rovnou před podium. Měli jsme ještě čas vystoupat na železnou věž a rozhlížet se po okolí. Místo má své kouzlo, zábavka byla pěkná, přišlo mnoho krásných dívek. Po desáté začalo pršet, a hodně se ochladilo, na Chody to však neplatilo. Hrálo se, stejně jako předešlý večer, bez přestávky. Nocovali jsme přímo na kopci v turistické chatě ze třicátých let dvacátého století.

Po nás byl ještě kouzelník

V neděli jsme byli na festivalu v Trutnově. Dorazili jsme tam až večer, skoro před koncem, viděl jsem jen jednu kapelu na malém podiu. Přehráli jsme náš dvouhodinový set ve stanu na podiu se skoro nefungujícími odposlechy. Kapelu dohrávající na malém podiu jsme už neviděli, ve stanu byl po nás ještě kouzelník. Nastoupili jsme do autobusu a odjeli.

18. 8. 2008

Žádnej cukr

V pátek jsme byli ve Zvoleněvsi. Krabice od cukru s nápisem Cukrovar Zvoleněves bývala běžným recyklovaným obalem, jako je dnes krabice od banánů. Cukrovar už skončil, kostky se rozpustily v čaji, na krabici, ve které jsem míval hračky, zůstaly jen vzpomínky. Sokolovna má kromě dvora k dispozici i pěkný zrenovovaný sál. Celý den pršelo z těžkých olověných mračen od severu. K večeru se ale na severním obzoru objevil Říp a celé České středohoří tak ostře jako na obrozeneckém obrázku. Z toho jsme usoudili, že pršelo už dost, a nastěhovali na venkovní podium. Kabel na motorový proud z budovy sokolovny končil patnáct metrů od podia. Prodlužovák, který pro takové případy vozíme, zůstal minulý týden v Řevnicích, kde to měli podobně. Musel se najít a upravit jiný. Připravený tříhodinový set jsme začali v deset, protáhl se do jedné hodiny. Mělo se původně končit o půlnoci kvůli tichu v obci, celou dobu jsme myslel na to, že to někdo přijde zarazit. Nikdo nepřišel a docela jsme se pobavili.

Duhu všem, kdo přišli

V sobotu jsme byli ve Slaném na Bellefestu pro držitele ZTP. Pršelo už od rána, a pršelo, ještě když jsme odjížděli. Za půl hodiny potom se na nebi objevilo slunce, to už jsme byli u Berouna. Nad letním kinem ve Slaném a návštěvníky toho dne se určitě rozklenula několikanásobná duha.

Tanec za svitu částečně zatmělého měsíce

Večer jsme byli v Hostomicích. Všechno bylo nachystané na déšť, který by udržel na vlnách Noémovu archu, ale už v deset se na nebi objevil úplněk. Bylo částečné zatmění Měsíce, pohled na oblohu působil romanticky, vypadalo to jakoby Měsíc zakrýval zvláštní mrak, ale neuměl jsem si vysvětlit, proč se nepohybuje s ostatními mraky. Podium kryté plastovou plachtou bylo daleko od sezení a nálevního pultu. Začali jsme téměř včas a s přestávkou a přídavkem několika žánrových standardů jsme skončili ve dvě. U nálevního pultu bylo stále ještě živo. Taky jsme se tam vypravili za lidovými obveselujícími nápoji a nechali hrát rozlučovací songy z disku, až na nás přišla policie. Velmi se omlouváme Hostomicům a obcím v okolí za rušení nočního klidu.

10. 8. 2008

Zmatený ze svobody

V pátek jsme byli v Lounech. Cestou jsme potkali domácí prase. Byl to obrovský plemenný kanec se žlázami velikosti fotbalových míčů. Asi někomu utekl ze dvorku a teď byl zmatený ze svobody a z velikosti světa. Zastavil náš autobus a celý si ho z vnějšku kolem dokola prohlédl. Pár vět o kancích, které jsme zde napsali minulý týden, tedy mělo odezvu. Zdá se, že náš web je opravdu všestranně sledován. Návštěvnost ve Stromovce nebyla tentokrát masová, o to víc vynikal taneční rej krásných dívek. Obveselující nápoje tekly proudem. Do blízkého Rakovníka jsme se dostali v pět.

Srpnová noc v Grandu

V sobotu jsme byli v Řevnicích v zahradě hotelu Grand naproti vlakovému nádraží. Velmi jsme se pobavili v příjemném prostředí. Hrálo se na zemi, bez podia, zvuk byl čistý. Byla vlahá srpnová noc, jako stvořená pro předkládání milostných návrhů a jejich vyslyšení. Přetáhlo se o hodinu. Předběžně jsme se domluvili na zopakování v příštím roce.

3. 8. 2008

Jihoplzeňské peklo

Čižické hudební léto, ČIHULE, má dlouhou tradici, hráli jsme tam už v osmdesátých letech minulého století. Noc byla horká, atmosféra náležitě západočeská. Pivo, víno a kořalky z obnovitelných zdrojů rostlinného původu proudily přes pekelné okénko do horkých hlav. Na parketu se míhaly krásné dívky v krouživých tanečních kreacích. Všechno jsem to viděl přes clonu mnohačetných pozdravných panáků. Křižák měl nový Ampeg zesilovač na basu, po celou první půlku jsem na betonovém podiu neslyšel nic jiného než neidentifikovatelné dunění. Na přání pořadatelů jsme zábavku ukončili před půl druhou. Než jsme stačili sbalit a naložit, páni pořadatelé vypnuli proud, nakládalo se za svitu hvězd. Udělali jsme pak ještě posilující a doobveselující zastávku v plzeňské Agip pumpě. Bylo tam i přes časnou ranní chvíli docela rušno. Do Rakovníka jsme přijeli už za světla.

Vitalita zůstává

V sobotu jsme vyrazili do Příčov. První, čeho jsme si všiml v brutobusu, byl odpadkový koš plný prázdných lahví od vína. Tak to jsem si z předešlého večírku ani nezapamatoval, že by toho bylo tolik? Tom-tom navigátor nám nasměrováním přes polňačku v Dublovicích ušetřil asi tak půlhodinu. Ještě před začátkem starý zesilovač, který jsme měli provizorně na malou 150W odposlechovou bedničku Helikon, vyrazil pojistky. Nevadí, máme v brutobusu další. Začali jsme se zpožděním, po třetím songu praskla kůže na bubnu. Během výměny kůže jsme provedli bezbubnový song Lásko lásko a přednesli básničku o kanci v rokli. Kanec se hodnotí podle váhy a podle vitality. Když obojího ubývá, jde na kotlety a do jitrnic. Kanci přicházejí a odcházejí, vitalita zůstává. Krásné dívky mávaly papírovými růžemi z rozzářené pouťové střelnice a páni pořadatelé pro pobavení publika odpálili i ohňostroj.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska